Štěňátko a výcvik
Engie je šikulka největší - má teprve 2,5 měsíce a ty nej nej nejzákladnější povely docela zvládá. Podívejte se, co všechno už umí, co jí vůbec nejde a jak mě občas dokáže zlobit !
"Ke mně!"
Tak tohle byl první povel, který jsem Engii začala učit. Hned od prvního dne, když jsme si spolu hráli a já se rozběhla směrem od ní, tak mě Engie s radostí pronásledovala. Tohle byla právě ta pravá chvíle na vyslovení povelu "ke mně!". Jakmile mě Engie dohonila, dostala pamlsek. Netrvalo dlouho a Engie si povel spojila s dobroučkou odměnou a nyní přibíhá skoro pokaždé, když není ničím rušena. Vždy ale v mé ruce hledá nějakou pochoutku, potvůrka!
Na druhou stranu přivolání občas nefunguje, pokud Engie vidí nějakého pejska, s kterým by si chtěla hrát, nebo když má na zábavu něco jiného. Jsou také chvíle, kdy mě absolutně ignoruje, i když se ji snažím přilákat sebevíc. Můžu skákat, volat ji, tleskat rukama, házet s hračkama, mávat s kapsičkou na pamlsky, pískat, rozutíkat se na opačnou stranu, prostě cokoliv, co by ji mohlo zlákat a ona nic, klidně si pobíhá vesele v trávě, daleko ode mně a vše ostatní je jí šumafuk. Takže si pro ni po dlouhém snažení a čekání musím přijít sama.
Asi to bude chtít ještě hodně trpělivosti, než tento povel pořádně na 100% vypilujeme.
"Sedni!"
Tak na tohle slovíčko dokáže Engie správně zareagovat skoro vždy. Tento povel používám přes den nejčastěji, a to vždy, když ji podávám misku s krmením, předtím, než přejdeme na procházce přes silnic, když mě zlobí, kouše a škrábe nábytek, nebo když ji chci zklidnit. Po splnění následuje lahodný pamlsek a pochvala.
Často se také stává, že když Engie vidí, že jí chystám krmení, hned si jde sednout k misce a poslušně čeká. Doufám, že brzy docílím i toho, že když pujdeme bez vodítka na procházku, bude na mě pěkně čekat u každého přechodu silnice :o).
"Honem, honem!"
Tahle slova používám vždy, když se s Enginkou upoutanou na vodítku vedle sebe rozběhneme. Jsou velice užitečná ve chvílích, kdy přecházíme přes silnic, nebo když spěchám na autobus a Engie chce vše kolem sebe zkoumat a očuchávat a stále někde zastavuje. Běhání má moc ráda.
"Místo!"
Místo představuje pelíšek Engie. Snažím se ho vyslovovat pokaždé, když si na něj jde lehnout. Občas ji za to odměňuji pamlsky, ale mám dojem, že tohle slovo zatím ještě moc nechápe. Když mě občas zlobí a pošlu ji na místo, vůbec neví, co po ní chci, takže ji tam musím položit sama.
"Ne! Fuj!"
Tak tenhle povel používám také velmi často, ale zdá se, že té naší lumpačce zatím nic moc neříká.
Slovíčko "fuj!" používáme většinou na procházkách, když chce Engie ochutnat něco, co by pejsek jest neměl. Při vyslovení lehce trhnu vodítkem a odvedu ji pryč.
Povel "NE!" používáme mnohem častěji, ale snažím se ho nepoužívat příliž často. Největším problémem je nyní kousání do lidí, kteří si s ní hrají. Když se Engie moc rozdovádí a chce si hrát vyskakuje a kouše a tahá. Stále si nedokáže uvědomit, že se to nesmí a že to bolí. No je to ještě malý štěňátko, ale zoubky má ostrý a dokáže se zahryznout pěkně hluboko. Zatím se mi nedaří ji to odnaučit.
...
Podělte se s námi i vy o nějaké dobré typy na výchovu a výcvik štěňátka, ocením opravdu každou radu :-).
Vyhledávání
Anketa
Čím Vás pánečci krmí?
-
Hill´s
23% -
Eukanuba
4%
-
Purina Proplan
4%
-
FirstMate
3%
-
Jiná značka
5%
-
Pánečci mi vaří ;o)
4%
-
Syrová strava BARF
57%
